Lepinox chrání čmeláky před zavíječem
Čmeláky je možno účinně a spolehlivě chránit před Zavíječem cizopasným (čmeláčím) preventivně, a to nejen klapkou. K ochraně v budce zahnízděných čmeláků je pouze nutno v okamžiku, kdy se objeví první čmeláčci, kontaminovat hnízdní materiál prostředkem obsahujícím Bacillus thuringiensis (ssp. aizawai nebo kurstaki). Postřikový prostředek Lepinox plus obsahuje B. thuringiensis kurstaki . Dle přiloženého popisu účinkuje i na odrostlejší housenky, přičemž zamoření čmeláčího hnízda zavíječem pravidelně zjišťujeme teprve ve fázi, kdy jsou housenky zcela odrostlé. Pak už je pozdě bycha honiti.
K profylaktickému ošetření je nutno v době, kdy se objeví první čmeláčí novicky, pouze nabrat do nápojové slámky nebo podobného prostředku cca. 2 cm Lepinoxu v prášku a fouknout do hnízdního materiálu. Slámku zavádíme natolik hluboko (několik cm), aby většina prášku nebyla vyfouknuta mimo budku. Ošetření teprve v době objevení prvních pracovnic předchází nebezpečí opuštění hnízda královnou v důsledku nečekaného a nepřekonatelného zásahu a současně není spojeno s nebezpečnou prodlevou, když první zavíječi se zpravidla hlásí teprve v květnu. I tehdy, kdyby se zavíječ do hnízda dostavil s malým předstihem, nejsou jeho housenky v době ošetření natolik vzrostlé, aby byly schopny vzdorovat hnízdní epidemii ze strany B. thuringiensis. Popsané ošetření je účinné zhruba 2 měsíce, poté, zvláště pokud se hnízdo nachází před vývojovým vrcholem, je nutno ošetření opakovat, neboť i zavíječ se může opozdit.
Postupy popsané v příručce Moji čmeláci mají být dle úsudku spolku Čmeláci Plus příbuzné s tzv. “německou školou”, kterou spolek Čmeláci Plus nedoporučuje. Tedy nedoporučuje ani ochrannou klapku proti zavíječům, neboť se jedná o výsledek úsilí “německé školy” v letech 2000 – 2006. Na tom nic nemění pojem spolku Čmeláci Plus “Stuchlovská metoda”, když Miroslav Stuchl v Česku na portálu cmelaci.cz pouze představil v Německu do konečné formy Arminem Krenzem dotaženou obousměrnou ochrannou klapku.
Mé úsilí o ochranu čmeláků před zavíječi se zpočátku orientovalo doporučeními k uplatnění více či méně osvědčených rostlinných prostředků proti molům, přičemž jejich omezená účinnost se záhy projevila. Další pokus o řešení problému také selhal: UV lampa proti hmyzu lákala čmeláky, ale žádné noční motýly.
Protože jsem pevně věřil, že řešení problému bude možné, rešeršoval jsem intenzivně v internetu a narazil na příspěvek Melanie von Orlow, která sice ochranu před zavíječi biologickou cestou nevynalezla, ale na své webové stránce upozorňuje na výrazně levnější možnost aplikace prostředku na bázi Bacillus thuringiensis, nežli je tomu u včelařům odpradávna známého prostředku B401.
Dle pokynů v internetu a dle návodu u prostředku Raupenfrei od firmy Neudorff jsem takovouto aplikaci vyzkoušel a musel seznat, že se jedná o metodu použitelnou pouze k pokusu o záchranu již zavíječem zamořeného čmeláčího hnízda. Při tomto zjištění se ale zrodila myšlenka k pokusu aplikace postřikového prostředku v původní práškové podobě u hnízda s jedinou zřetelnou stopou napadení zavíječem: samička zavíječe sedící na spodku víka. Když jsem na konci sezóny u vymřelého hnízda, oproti všem mým dosavadním zkušenostem, nenašel ani jedinou housenku zavíječe, neviděl jsem žádné překážky ve vyzkoušení této metody u všech budek v následující čmeláčí sezóně, když na příbalovém letáku stojí černé na bílém, že prostředek účinkuje na zavíječe, zatímco blanokřídlý hmyz není ohrožen. Mé následující mnoholeté zkušenosti bez výjimky korespondovaly s údaji na příbalovém letáku: účinkuje proti zavíječům a neohrožuje blanokřídlé.
Protože jsem už před rokem 2000 žádný problém se zavíječi neměl, zajímal jsem se o klapku jen okrajově. Předchozí verze dnešní klapky mě o své funkčnosti nepřesvědčily a její konečnou formu ne každý kutil docílí svépomocí, zatímco při koupi klapky její cena výrazně převyšuje mé obvyklé náklady na celou čmeláčí budku včetně jejího vybavení. Mé zkušenosti a rady nevyplývají ani z “německé školy”, ani z ultimativních pokynů na portálu cmelaciplus.cz, jedná se výhradně o mé zkušenosti s preventivními aplikacemi prostředku na bázi Bt. ssp. aizawai , jak je od roku 1998 úspěšně uplatňuji a nyní nabízím ke sdílení zájemcům o cenově dostupný chov čmeláků, nikoli zapřisáhlým odpůrcům očkování.
Jako pragmatik postupuji dle metod, které se osvědčují v denní praxi, nikoli dle úvah, hrozeb či nedostatečně zdůvodněných naléhavých pokynů, které vyplývají z pochybných studií a ponechávají celou řadu otevřených otázek. Moji čmeláci si za posledních 14 let, odkdy aplikuji prostředky obsahující Bacillus thuringiensis, nikdy nemuseli stěžovat na agresi ze strany zavíječů, vždy se vyvinuli k plné síle a k překotnému návratu v příštím roce. Mé pokusy dohledat housenky zavíječe byly ve vymřelých hnízdech vždy negativní. To nepředkládám jako vědecký důkaz, jedná se jen o nezištné sdílení dlouholeté zkušenosti. Aplikaci prostředku Lepinox Plus představuji jako jednu z možností ochrany čmeláků před zavíječi, nikterak tím nemíním zpochybňovat jiné metody ochrany, například větracími pastmi, u kterých by se nepochybně dalo diskutovat o jejich přínosu pro okolní krajinu a její faunu, když zde neuvíznou jen zavíječi nebo mouchy. Klapka je zajímavým prostředkem ochrany čmeláčího hnízda, přičemž je ale nutno zvážit její přínos vůči četným opuštěným budkám v důsledku jejího nasazení a vůči četným selháním jejího hlavního poslání (viz mnohá podezření na internetových stránkách s výměnou zkušeností se čmeláky). Mé rady jsou zaměřeny na přátele čmeláků, kteří by s nejmenšími náklady a největší nadějí na úspěch rádi uskutečnili svůj záměr o chov čmeláků. Čmeláky je možno chovat s výrazně nižším nasazením peněžních prostředků, nežli se spolek Čmeláci Plus snaží naznačit a prosadit.
Mnou popsaný způsob aplikace přede mnou nebyl nikým ani testován, ani publikován. Všechny mně známé internetové příspěvky a publikace operují s výrobci doporučenou roztokovou formou aplikace, která je v důsledku časově omezené účinnosti pro prevenci nevhodná a pro záchranu již napadeného hnízda zpravidla opožděná.
Má první a jediná aplikace postřikového prostředku ve formě roztoku vedla k závěru, že:
· aplikace prostředku v roztoku představuje pro čmeláky velice invazivní zákrok,
· tato aplikace je značně pracná,
· v důsledku rozpuštění ve vodě jsou zárodky Bt. předčasně probuzeny k životu, tedy končí i předčasně jejich účinnost,
· tato aplikace je spojena s nejedním čmeláčím napomenutím.
Tyto negativní průvodní jevy mě dovedly k úvaze, že není nutné a ani účelné postřikový prostředek k aplikaci proti zavíječi rozpouštět ve vodě, když jeho pudrová konsistence přímo svádí k rozptýlení ve výstelce fouknutím příslušné dávky pomocí nápojového brčka. Od této úvahy chyběl už jen malý krůček k vyzkoušení této jednoduché a pro čmeláky nikterak násilné aplikace. Výpočet množství prášku rozptýleného do výstelky nebyl obtížný a toto množství se od počátku osvědčilo jako účinné na zavíječe a bezpečné pro čmeláky. Mnou doporučené množství postřikového prostředku v práškové formě jsou cca. 2 cm prášku v nápojovém brčku, které představují zhruba 0,1 g práškového prostředku. K dosažení koncentrace 0,1 % by bylo nutno toto množství rozpustit v 0,1 l vody.
Rozptýlením 0,1 g prášku ve výstelce nelze v žádném případě docílit koncentrace, která by byla pro jiné živočišné řády kritická, neboť:
· plástve jsou v době aplikace uzavřeny ve voskové kapsli, tedy při rozptýlení do výstelky mohou být zásoby pylu a nektaru dotčeny prostředkem pouze
ve stopovém, zanedbatelném množství,
· čmeláci se výstelkou nebrodí křížem krážem, jako je tomu u housenek zavíječe, které se dostanou do všech končin budky; k tomu není zapotřebí
naprosto rovnoměrného rozptýlení prášku ve výstelce, jak se poněkud nelogicky domnívá spolek Čmeláci Plus,
· čmeláci (s výjimkou královny) se pevnou potravou neživí, pyl je určen především pro jejich larvy, které ale dle spolkem Čmeláci Plus citované studie
v článku „Zázračný přípravek na ochranu čmeláků?“ prostředkem obsahujícím Bt. ssp. kurstaki (tedy Lepinoxem) ohroženy nejsou,
· čmeláci kromě pylu žádnou jinou proteinovou stravu (na rozdíl od housenek zavíječe) nevyhledávají, dokonce i pyl z vlastního sběru roztroušený ve
výstelce ponechávají bez povšimnutí,
· k aktivaci Bt. v kultivačním pudru je nutná vlhkost, která ve výstelce chybí, nebo se dostavuje zvolna, v zažívacím traktu housenek ale optimální
podmínky k aktivaci Bt. nastávají rázem.
Můj ve dvou sezónách ověřený předpoklad prakticky stejné účinnosti obou prostředků obsahujících Bt. ssp. aizawai, resp. Bt. ssp. kurstaki vyplývá z jejich výrobních popisů a odborných článků v internetu. Jestliže se tento předpoklad z mé zkušenosti s Bt. ssp. aizawai během 2 čmeláčích sezón (2021, 2022) osvědčil i u Bt. ssp. kurstaki jako správný, pak se nejedná ani o zajímavost ani o odvážný úsudek, nýbrž o jednoduchou logiku.
Obrazová dokumentace hnízda preventivně ošetřeného prostředkem Lepinox Plus.
Při rutinní kontrole hnízda čmeláků zemních v květnu se v budce nacházela samička zavíječe. Následná kontrola 10.07. prokazuje nedotčené hizdo. Jedinou ochranou hnízda vůči zavíječům bylo dne 06.05. provedené preventivní ošetření Lepinoxem. Hnízdo současně čítá více nežli 600 okřídlených členů a denně produkuje četné mladé královny.