Jak seriózní je spolek Čmeláci PLUS (cmelaciplus.cz)?
Postupy popsané v příručce Moji čmeláci mají být dle úsudku spolku Čmeláci PLUS z. s. příbuzné s tzv. “německou školou”, kterou tento spolek nedoporučuje.
Spolku Čmeláci PLUS se zřejmě nezamlouvá předložení levně aplikovatelného návodu zájemcům o chov čmeláků, když pokyny spolku Čmeláci PLUS zjevně míří k podpoře nabídky předražených čmeláčích budek vybavených předraženými ochrannými klapkami, a to přednostně z ruky internetového obchodu Zelená domácnost.
Spolek Čmeláci PLUS bezprostředně po vydání příručky Moji čmeláci zneužil svého postavení ve věci chovu čmeláků v Česku a označil levné a osvědčené metody v této příručce pejorativně za „německou školu“, kterou nedoporučuje. Obratem, po zveřejnění úsudku spolku o zatížení příručky Moji čmeláci „německou školou“, se v obchodních recenzích ke zmíněné příručce objevily formulace ve smyslu „německá škola, pozor na nekritické převzetí zde popsaných zkušeností“.
Hanlivé označení „německá škola“ z ruky spolku Čmeláci PLUS zcela opomíjí přínos “německé školy” v letech 2000–2006 k předložení funkčního principu mechanické ochrany čmeláků před zavíječi pomocí obousměrné klapky. Na tom nic nemění pojem spolku Čmeláci PLUS “Stuchlovská metoda”, když Miroslav Stuchl v Česku na portálu cmelaci.cz pouze představil v Německu vyvinutou ochrannou klapku.
Klapka k ochraně čmeláků před zavíječem byla přátelům čmeláků nabídnuta v roce 2006 jako výsledek společné snahy Armina Krenze, Josefa Beila, Horsta Jäcklema, Harryho Abrahama a Jürgena Börnera, kteří četné předchozí verze mechanické ochrany čmeláků před zavíječem mezi sebou diskutovali a dotáhli do současné podoby obousměrné ochranné čmeláčí klapky.
Spolek Čmeláci PLUS svým postojem „německou školu“ nedoporučuje, předraženou ochrannou klapku původem z „německé školy“ zároveň ale prezentuje jako to jediné a pravé ořechové v preventivní ochraně čmeláků před zavíječi. Tento svůj ultimativní, zároveň ale rozporný postoj k alternativám ochrany čmeláků před zavíječi spolek Čmeláci PLUS bezprostředně po vydání příručky Moji čmeláci dokládá veřejně prezentovaným článkem „Zázračný přípravek na ochranu čmeláků?“ na svých webových stránkách
přičemž zjevně spoléhá na svůj poradní kredit u českých chovatelů čmeláků. Zmíněný elaborát „Zázračný přípravek …“ správně upozorňuje na šarlatána Vlastimila Fischera, který někde něco pochytil o účinku prostředků obsahujících Bacillus thuringiensis a bez jakékoli návaznosti na kompetentní poznatky a praktické zkušenosti nabídl na trhu lektvar bez účinku, když roztoková aplikace prostředků s Bacillus thuringiensis se k prevenci nehodí, neboť v roztoku jsou zárodky Bacillus thuringiensis okamžitě aktivovány a nejpozději do týdne ztrácejí účinnost, zatímco aplikace v práškové podobě umožňuje pozvolnou aktivaci zárodků Bacillus thuringiensis. a to převážně po pozření kultivačního prášku housenkami zavíječe, když v zažívacím traktu housenek nastávají optimální podmínky k aktivaci zárodků Bacillus thuringiensis rázem. Vlastimilovi Fischerovi u jeho nikoliv levné „právní ochrany“ prostředku k „biologické ochraně“ budiž útěchou, že přispěl k prokázání neúčinnosti preventivní ochrany čmeláků roztokovými prostředky na bázi Bacillus thuringiensis.
Vlastimil Fischer svůj lektvar nechal chránit v roce 2019, zatímco má osvědčená metoda preventivní ochrany čmeláků pomocí levného postřikového prostředku proti zavíječům a obalečům v pudrové podobě byla provozovatelům portálu cmelaci.cz známa již před rokem 2015. Miroslav Stuchl se tehdy vyjádřil, že se jedná o zajímavý podnět, který by měl být otestován. Před rokem 2015 nebyl na českém trhu žádný biologický prostředek k ochraně před zavíječi a obaleči v práškové podobě, která je pro preventivní aplikaci nezbytná. Proto se žádné testy nekonaly. Spolek Čmeláci PLUS účinnou a nesčetněkrát osvědčenou metodu ochrany čmeláků postřikovým prostředkem na bázi Bacillus thuringiensis v práškové podobě šmahem hází do stejného pytle s šarlatánským lektvarem Vlastimila Fischera a svůj úsudek dokládá sbírkou čmeláků zahynulých vyčerpáním pod rozkvetlými lípami.
Spolek Čmeláci PLUS má vůči metodě levné preventivní ochrany čmeláků před zavíječi své výhrady, přičemž provozuje diskuzní fórum, které se nabízí k posouzení otázky ochrany čmeláků biologickou cestou, když mezi členy tohoto fóra je celá řada jedinců, kteří jsou schopni učinit si na základě předloženého podnětu vlastní úsudky, které by mohly být ve fóru diskutovány. Namísto toho svým článkem „Zázračný přípravek na ochranu čmeláků?“, za zcestného uplatnění argumentů vůči nabídce Vlastimila Fischera, naléhavě doporučuje odstup od této levné a nesčetněkrát osvědčené metody, která je v důsledku povolení k oběhu prostředku Lepinox Plus na českém trhu plně v souladu s přísnými předpisy pro ochranu životního prostředí, a to včetně zvláště chráněných živočichů. Nepřesvědčivě doložené a zároveň naléhavé nedoporučení spolku Čmeláci PLUS se jeví jako popírání kompetence příznivců portálu cmelaciplus.cz, když každému z nich jsou k dispozici možnosti ověření metody publikované v příručce Moji čmeláci, ať již cestou rešerší nebo vlastních zkušeností, přičemž u vybraných chovatelů čmeláků s více nežli 20 intaktními koloniemi by pokus s jediným hnízdem neměl představovat zkázu celého předchozího úsilí.
Jakkoli nelze nikomu vyčítat zásadu „co se osvědčuje v denní praxi, neměň“, popírání účinnosti alternativní praxe bez ověření její (ne-)účinnosti nelze hodnotit jako seriózní. Vzhledem k celé řadě nesrozumitelností, zavádějících a ze souvislostí vyjmutých tvrzení a rozporů v tomto článku nelze soudit jinak, nežli že se jednalo o uspěchané zneužití statutu spolku Čmeláci PLUS k podpoře odbytu předražených pomůcek v chovu čmeláků. Mezi seriózními kontrahenty se opačné hledisko nezveřejňuje bez předchozí výměny názorů obou stran. Tuto samozřejmou zásadu spolek Čmeláci PLUS neuznává.
Z ohlasu členů diskusního fóra spolku Čmeláci PLUS k mému dotazu na dodržování závazných předpisů dle zákona 114/1992 Sb. je zřejmé, že spolek Čmeláci PLUS nejen §§ 50 a 56 tohoto zákona nerespektuje, navíc ale podněcuje a organizuje přestupky vůči nim ze strany svých příznivců. Jakkoli jsou ambice a akce spolku Čmeláci PLUS k ochraně zvláště chráněných živočichů chvályhodné, k takovéto ochraně si stát zákonem 114/1992 Sb. vyhradil svou kontrolu, kterou není možno s odvoláním na přínos záchranných zákroků obcházet. Spolek Čmeláci PLUS pravidelně pověřuje zákroky vůči zvláště chráněným živočichům jedince, aniž by u nich ověřoval, zda pověřená osoba disponuje udělenou výjimkou dle §§ 50 a 56 zákona 114/1992 Sb. Ačkoli je u zkušených chovatelů čmeláků možno předpokládat, že takovouto výjimku u příslušného krajského úřadu obdrží, nikdo z aktivistů „Rychlé roty“ takovouto výjimkou nedisponuje, což je nutno hodnotit jako nedostatek kompetence na straně iniciátora „Rychlé roty“, když u spolku, který se prezentuje jako nejvyšší česká autorita v oblasti chovu čmeláků, vyvolává takovéto zanedbání rozpaky. Na tom nemůže nic změnit sevřená podpora členů diskuzního fóra spolku Čmeláci Plus, kteří se domnívají, že jejich dobrý úmysl je staví nad zákon.
V příspěvku spolku Čmeláci PLUS na
je možno se dočíst, že spolek Čmeláci PLUS s Františkem spolupracuje a vyměňuje si zkušenosti. Publikace spolku Čmeláci PLUS v článku „Zázračný přípravek na ochranu čmeláků?“ nemá se spoluprací a výměnou zkušeností nic společného. Jedná se o cílený útok na jednu z alternativ ochrany čmeláků před zavíječem, přičemž obě účinné metody (klapka i Bacillus thuringiensis) jsou původem z „německé školy“, kterou spolek Čmeláci PLUS nedoporučuje a k biologické ochraně se natolik vyklonil z okna, že by mohl vypadnout:
K dovršení svého podjatého stanoviska vůči nezištnému kroku k oživení metod k ochraně čmeláků před zavíječi se spolek Čmeláci PLUS vměšuje do výměny zkušeností s preventivní ochranou čmeláků pomocí prostředku Lepinox Plus formou, kterou nelze hodnotit jako příspěvek s opačným názorem, nýbrž jako cíleně přezíravé zlehčování zkušeností, které odporují postoji spolku Čmeláci PLUS z. s..
Po zveřejnění příručky Moji čmeláci a zde publikované metody preventivní ochrany čmeláků biologickou cestou zvolil spolek Čmeláci PLUS cestu naléhavého zpochybnění této levné a osvědčené metody, ač mu byl znám kontakt k původci tohoto doporučení a ačkoli míní, že o sporných otázkách je vhodné diskutovat.
Následná, byť jednostranná, diskuse k levné ochraně čmeláků vůči zavíječům:
Čmeláciplus „…Při aplikaci Bt. na pyl, v koncentraci 0,1 %, nebyl pozorován dopad na jedince čmeláků. Při aplikaci v nektaru (roztok
cukru) však aizawai zabil všechny dělnice v koncentraci 0,1 %. Neškodný byl až v koncentraci 0,01 %...“
František Kuklík Pro vysvětlení: Bt. je zkratka pro Bacillus thuringiensis. Zajímavé by bylo dovědět se, co je míněno pod koncentrací 0,1 %.
Pokud se jedná o váhový podíl čisté masy živého Bt. v cukerném roztoku, pak není divu, taková kontaminace by umořila krávu. Pokud se jedná o postup a koncentraci dle návodu k použití, kdy namísto ve vodě byl v 1 litru cukerného roztoku rozpuštěn 1 g prostředku používaného k postřiku vůči obalečům a zavíječům, pak chudáci čmeláci byli donuceni pozřít mnohonásobně vyšší dávku Bt. nežli housenky zavíječů, u kterých na 0,1 % zředěný přípravek činí jen zanedbatelný podíl veškeré další hmoty, kterou do zakuklení požijí, zatímco v laboratorních podmínkách čmeláci nepochybně neměli jinou možnost výživy nežli z předloženého smrtelného lektvaru.
Čmeláciplus „…Povšimněte si ale, že Bt. kmen aizawai by měl působit jen na řád motýlů…“
František Kuklík Proč je v článku argumentováno Bt. ssp. aizawai není zřejmé, když Lepinox Plus obsahuje Bt. ssp. kurstaki. Nicméně je
pravda, že ssp. aizawai stejně jako ssp. kurstaki neúčinkují na veškerý řád motýlovitých, nýbrž na čeledi zavíječů, obalečů a molů, zatímco otakárci a modrásci jsou ohroženi pouze v laboratorním pokusu s mnohonásobně vyšší koncentrací, nežli je určena pro zavíječe. I ostatní řády je samozřejmě v laboratoři možno umořit, a to nejen pomocí Bt. Měly by tedy být neserózní a zavádějící laboratorní pokusy s ubohými živými tvory brány za bernou minci, a tedy takto podporovány?
Čmeláciplus „…Nyní je zde ale podezření, že může napadnout játra krys…“
František Kuklík Jestliže, od roku 1911, tedy za období více nežli 100 roků, se vyskytlo pouze podezření negativního účinku na krysí játra,
které dosud nebylo důkazně doloženo, pak se u takovéhoto podezření zřejmě jedná o fake. Ostatně: negativní účinek Bt. na vyšší organismy při jeho konzumaci nebo inhalaci v přehnaně vysokých koncentracích platí jako prokázaný. Nicméně: kdo by přišel na nápad, sypat si Lepinox do očí a dovolávat se pak odškodnění za utrženou zdravotní újmu?
Čmeláciplus „…Na přímý dotaz nám výrobce potvrdil, že tento přípravek nelze na zavíječe cizopasného použít…“
František Kuklík Výrobce potvrdil? Tedy autoři článku se přímo dotázali u
BIOGARD (sede operativa), Via Zanica, 25, 24050 - Grassobbio (BG) Italy, Tel +39 035 335313, email: infobiogard@cbceurope.it.
To tedy smekám, když sám jsem při svém rozhodnutí chránit čmeláky před zavíječi pomocí levných, přísně prověřených a v celé Evropské unii připuštěných postřikových prostředků na bázi Bacillus thuringiensis nepřišel na nápad, abych u infobiogard@cbceurope.it zjišťoval, zda ví, co je Zavíječ cizopasný. Kohopak se autoři článku u výrobce přímo dotázali? Vrátného? Co autoři článku tímto argumentem sledují není zřejmé, když četné z článku vyplývající zkušenosti dokládají, že prostředek vůči Zavíječi cizopasnému použít lze. Článek tedy argumentuje nejen nepravdivými tvrzeními (vrátného?), ale zároveň svými uplatněnými argumenty popírá sám sebe.
Čmeláciplus „…Ze studie ale víme, že oba kmeny kurstaki a aizawai působí i na řád blanokřídlých… Neaplikujte tedy přípravek
preventivně – nedává to smysl a můžete ohrozit čmeláky i přírodu…“
František Kuklík K několikrát zmíněné studii o ohrožení blanokřídlých chybí v článku odkaz na zdroj informace. Tak je tomu ostatně u
celého tendenčně pojatého článku, který překypuje tvrzeními, pokyny a příklady nesprávné nebo neúčinné aplikace. K jediné správné preventivní aplikaci v práškové podobě v pravý čas naopak přiznává, že vlastní zkušenosti chybí a cizí zkušenosti očividně odmítá. Právě preventivní ošetření hnízda Lepinoxem dává smysl, neboť pro následné ošetření napadeného hnízda již zpravidla bývá pozdě, když napadení hnízda je pravidelně zjištěno až v době, kdy záchrana hnízda není možná, a to jednak vzhledem k rozsahu napáchaných škod a jednak vzhledem k tomu, že housenky zavíječe pak jsou natolik vyvinuté, že jejich trávicí ústrojí není ze strany Bt. ohroženo a jsou schopny se zakuklit a následující rok opět ohrozit příští čmeláčí hnízda.
Čmeláciplus „…Nedává smysl aplikovat přípravek na celou výstelku…“
František Kuklík Pseudovědecké pojednání spolku Čmeláci PLUS se pokouší spekulovat o tématech, na která jeho odbornost nestačí.
Aplikace cestou rozptýlení ve výstelce nesleduje cíl zabránit samičce zavíječe, aby nakladla vajíčka. Stejně málo ohrožuje vylíhlé housenky vnějším stykem s prostředkem obsahujícím Bt. Kdo měl tu smůlu a byl nucen shledat čmeláčí hnízdo napadené zavíječem, ten dobře ví, jak žravé jsou jeho housenky a že v budce vyzkoušejí stravitelnost každé z natrefených substancí. Přitom nepohrdnou ani plastovým vybavením budky, ani kultivačním práškem obsahujícím Bt. Kromě toho rozptýlení do celé výstelky představuje pro čmeláky významné zředění prostředku, neboť se výstelkou pohybují pouze několika větracími chodbičkami. Housenky zavíječe naproti tomu prolézají celou výstelku křížem krážem a vzhledem k jejich žravosti ohrožuje a decimuje rozptýlení prostředku v práškové formě do celé výstelky právě housenky zavíječe, nikoli čmeláky, jejichž hnízdo je v doporučené době aplikace uzavřeno ve voskové kapsli. Článek „Zázračný přípravek na ochranu čmeláků?“ je typický postoj zapřísáhlých odpůrců očkování, kteří argumentují rizikem, aniž by brali v potaz přínos. Možná se jedná o pokus obhájit odbyt předražené ochranné klapky, jejíž monopolní nabídka v Česku leží v rukách jedinců stojících v pozadí obou internetových portálů cmelaci.cz a cmelaciplus.cz.
Drobná poznámka ke spolku Čmeláci Plus a jeho "rychlé rotě":
K mému dotazu "přímo" u jednoho z členů spolku jsem musel seznat, že tento spolek provozující "rychlou rotu" neví, že pro tuto činnost potřebuje povolení (výjimku) od příslušného krajského orgánu ochrany přírody. Jestliže to neví, jak by pak mohl takovým povolením disponovat? Jakkoli záslužná je činnost k ochraně a záchraně čmeláčích hnízd, závazný předpis platí pro všechny! Tedy i pro spolek Čmeláci Plus a jeho "rychlou rotu". Jak kompetentní je spolek Čmeláci Plus, který teprve po upozornění na závazné předpisy (viz zákon č. 114/1992 Sb. a vyhláška 395/1992 Sb.) činí první pokus o jejich respektování? Jak se pak spolek Čmeláci Plus chce prezentovat v roli nejvyšší autority v chovu čmeláků v Česku?